Jitka

kde jsou ty časy, když se lovila každá zkušenost klienta.
V knize Oprawme se je jich posledním bloku popsáno asi sedmdesát. Vyléčené nemoci všeho druhu, včetně rakoviny.
A to vše díky jídelníčku. Žádná dieta. V receptech je i vařená strava, dokonce i maso.
Stačí jen jídla uspořádat podle pravidel hry Přírody:
Ráno enzymy, kolem poledne vařené jídlo bez jedů, večeře v 17,00 a potom dle libosti ořechy, ovoce, zelenina...

Fotky ze statku Slunečnice na úvodní stránce pořídila paní Jitka. A tak hned sem šupnem její příběh:


Před několika lety mne srazilo na chodníku auto.
Odnesla jsem to škaredě:
Rozdrcená stehenní kost, a byla jsem necitlivá od pasu dolů.
Následovala operace, po roce další. Diagnóza mi předvíala nvalidní vozík. A asi se silným motorem, neb jsem byla mírně obézní. Nechtěla jsem se s touto situací smířit. Dala jsem se do boje a hledala způsob jak se uzdravit.
Začala jsem cvičit a posilovat co mi sutace dovolila.
Vyzkoušela jsem spoustu léčebných metod. Ty byly založeny na stylu pokus - omyl. Stav se moc nezlepšoval. Naštěstí jsem potkala kamaráda Jirku. On si pomohl z těžkých nemocí enzymatickou stravou a čistou vodou. Podrobně se seznámil s jednoduchým principem stravy.
Zdravotní stav se mi rychle zlepšoval. A dnes? Mám vlastní studio, kde pracuji jako instruktora jumpingu.
Nedávno jsem vyrazila na Alpskou túru s partou horolezců. Po dvou hodinách jsem jim utekla. Prostě mi nestačili.
Pověsila jsme se za mladíka, který se svižně pohyboval vpřed. Po půl hodně ale taky odpadl.
Když jsem se jej ptala, proč si každou chvíli kontroluje čas na stopkách, řekl, že si dělá vyšší stupeň Ironmana.
Tak jsem mu taky utekla :-). Ráda se svými zkušenostmi se všemi podělím. Najdete mě na facebooku.
Vaše Jitka Vajdová.
PS
tomu věřím, protože jsem na vlastní oči viděl jak Jitka letos v létě zničila dva namistrované animátory, kteří měli legraci z toho, jak lidi z jejich cvičení odpadávali :-).

Je neuvěřitelné že na fotce leze na strom několikanásobná babička, kterou společnost odsoudila strávit zbytek života s nadváhou na invalidním vozíku.
Standa

****************************************************************

Lidmila

Spouštěč, který dal do pohybu mé hledání toho nejlepšího jídelníčku, byla rakovina mého tatínka. (To mi bylo 20 let.) Logicky - když budu jíst stejně jako moji rodiče, budu se potýkat se stejnými chorobami jako oni. Tak to jsem opravdu nechtěla.
Nejdřív jsem začala se zeleninovými šťávami, pak přišla makrobiotika, ayurdvéda, čínská medicína.
Nakonec jsem potkala úžasného člověka – Standu Skřičku a principy zdraví a dlouhověkosti, které ctí zákony přírody - opět živá strava, jednoduchý jídelníček, nic nepatlat, jíst jednoduše tak, aby tělo mohlo všechny živiny využít. Takže můj úplně první důvod, proč jsem do toho šla, byla opravdová prevence. (Taky jsem byla samozřejmě přesvědčená, že jsem zdravá a nic jinak nepotřebuju řešit ).

A pomalu mi odcházely neduhy, které jsem už brala jako samozřejmost:

- Přestaly se mi viklat zuby - od mládí čas od času byly zuby v pohybu. Nepomáhaly ani speciální zubní pasty a gely. Došlo to tak daleko, že mám odhalené krčky zubů a zuby byly hodně citlivé na sladké. Nyní přes to, že se ty krčky nezatáhly, zuby jsou pevně ukotvené a sladké mi vůbec nevadí.
- Někdy ve věku 40 let jsem bývala často hodně unavená. K tomu se dostavilo zadýchávání do kopečků, jízda na kole začala být utrpením. Sbohem mé milované Tatry a všechny vysokohorské výšlapy, cyklistiko….Kdo by na mě čekal, když se po pár metrech opět zastavím, abych popadla dech? Bylo to hodně náročné někam vylézt, vyjet.....Teď stačím kamarádkám o 20 let mladším a na kole dám i vícedenní výlety – a hlavně v horském terénu.
- V průměru 2 x do roka jsem dostala pořádnou rýmu - nebudu rozepisovat, známe to asi všichni + minimálně 6 týdnů pak ještě kašel, který nechtěl přestat. Teď mi trvá rýma jeden den a kašel není.
- Bolesti zad každé ráno, když jsem vstávala z postele ve věku 30 let. Jak já budu vstávat v 50 letech?? Teď nevím, co je bolest zad - také samozřejmě cvičím.
- V horách mně bolela kolena -už nebolí, opět pomohlo i cvičení.
K tomu cvičení - jsem pružnější - udělám cviky, které jsem v mládí neudělala.
Takže vymažme si z hlavy, že s přibývajícím věkem vše bude horší. Naopak, bude lépe a lépe, když víme, jak na to.
- Lepší vyprazdňování - pokud jsem nebyla doma, kde to bylo jakž takž pravidelné, počkala jsem si třeba i 5 dní na to až budu doma. Jinde to zkrátka nešlo.....Teď - můžu pravidelně kdekoliv.
- Návaly v menopauze - kdo nezažil, neví. V noci zpocená tak, že nebyla nitka suchá, přes den se orosíte jako dobře vychlazené pivo. Polije vás horký pot z ničeho nic několikrát za den.....Teď - váhám, jestli jsem ty strašné návaly vůbec měla.....Jsou prostě pryč.
- Opuchlý obličej, oči, bolesti hlavy a střídání nálad - nejsou.
Jsem spokojená, klidná, vyrovnaná, stále dobře naladěná, ve škole trpělivá, mám spoustu energie,...
Tak koukám, co toho je.....vlastně bylo

****************************************************************

Eva

V prosinci 2017 se mi dostal do ruky letáček, na které byla vyobrazena krásná modrá kniha s názvem ,,Oprawme se,,. Slibovala pevné zdraví až do 100let a vyléčení z nevyléčitelného. Jako farmaceutický asistent, jsem to brala trochu skepticky. Přece, alergie, astma, cukrovka… To je jasně navždycky!! Nicméně o pár týdnů později mému tatínkovi (50let) diagnostikovali cukrovku. Tuto zprávu vzal velice špatně a začal se trochu ,,hroutit,,.

Představa, že už nebude moci jíst bůček a zapíjet ho pivem, mu brala chuť do života. 2 dny mu trvalo, než se s tím dokázal trochu smířit. Nicméně, jsem si vzpomněla na modrou knížku a její text, který sliboval i nemožné a rozhodla se ji tatínkovi pořídit k vánocům a samozřejmě i jednu sobě. O svátkách jsem začala číst a vše co tam stálo, mi dávalo smysl a věřila jsem, že to půjde!



1. Věc co jsem udělala bylo pořízení osmotického filtru na vodu a kvalitních zelených potravin. Věděla jsem, že nekvalitní zelené potraviny mohou tělu i ublížit, kvůli tomu, že některé firmy, špatně zpracovávají tyto potraviny.

3.krok bylo omezení bílých jedů. Některé šli dobře, jiné hůře, ale po pár měsících se člověku změní chutě a pak jde vše lépe. Zařadili jsme potraviny, které jsme do té doby vůbec nejedli, jako př.: Quinoa, chia semínka, lněná semínka, datle, fíky.. a ejhle- začali se dít věci!!!
Můj tatínek neskončil na lécích, pomalu mu začal cukr klesat a dnes to jsou 2 roky a pokaždé má krevní testy o něco lepší. I přes to, že je velký lajdák na užívání a co mu mamka nepřipraví a nepostaví přímo pod nos, to nesní a nevypije, tak se během půl roku zbavil pálení žáhy, a přestaly ho atakovat křeče do stehen. Pamatuju si, že snad 5let ho tak 2-3X týdně přepadaly hrozné křeče, kdy chudák jen stál a křičel bolestí. Mamka vždy mazala francovkou a oba mohli jen čekat, až to zase odezní. Z lékárny jsem jim nosila ty ,,nej,, hořčíky obohacené o B6 v té nejlepší vstřebatelné formě. Nikdy mu křeče nezmizely alespoň na týden. A teď už rok a půl je bez křečí a žádné preparáty z lékárny nebere.

Další zkušenost mám s mojí maminkou, která je poctivější a vzala své zdraví do svých rukou. Ona vždycky bojovala s velkou nadváhou, ale nikdy nezhubla víc jak 10kg, které vzápětí do pár měsíců nabrala zpět. Až teď podle návodu z knížky zhubla 25Kg. Její krevní výsledky cukru a cholesterolu také klesly a jediné s čím se ještě léčí je krevní tlak, který věřím, že se časem srovná. Také se jí dávají do pořádku klouby. Měla artrózu v kolenech a kyčlích. Bez Ibalginu už nemohla začít den. Ted si v klidu vyběhne schody do krámu a nikdo nechápe, kde je ta paní, co ještě před 2 roky vycházela těch 6schodů a musela si u toho dělat pauzy, jak jí bolely klouby. A v neposlední řadě tu mám svou zkušenost.

Do změny v jídelníčku, jsem šla hlavně proto, abych šla svým dětem příkladem. I když jsem si předtím myslela, jak jím zdravě, tak až po zařazení ,,studánkové,, vody a zelených potravin, jsem zjistila, že není normální být celý den unavená. Že i přes to, že 5X za noc kojím, se mohu ráno probudit svěží a tento pocit si udržet až do večera. Ta energie byla prostě opojná. Když skončilo léto, tak jsem si uvědomila, že jsem neměla ani jediný alergický záchvat za celou pylovou sezonu.
Od 15let jsem měla alergii snad úplně na všechno- pyly, prach, roztoči, kočky, psi. V noci jsem se budila kvůli ucpanému nosu.
Ráno se vzbudila a půl hodiny jsem pšíkala. Tohle všechno je pryč. Když mě minulý rok poprosil syn, ať s ním jdu do kočičí kavárny, kde mají 8kočiček, které tam volně běhají, měla jsem trochu strach. Vzpomněla jsem si, jak jsem vždycky opuchla v obličeji a spustila se mi hrozná rýma. Pak jsem si ale řekla, že vyzkoušíme, jestli i tohle je pryč. Po celou dobu jsem v kavárně ani jednou nezasmrkala, kočičky jsem si hladila a reakce žádná.
Moje imunita je jak ze železa. Tento rok jsem měla virozu jen 3X a to vždy max. na 2dny. V září jsem dokonce měla jen 1denní. Vždy si zvýším dávky zelených potravin, vypiju si bylinkový čaj a moje tělo si s tím rychle poradí samo. To samé i moje děti.
Ani jeden z mých synů zatím nemusel brát antibiotika. Neříkám, že ze školky si něco občas nedonesou, ale nikdy to nezajde do hrozných scénářů, které pak slýchám od kamarádek, které vyprávějí o laryngitidách, bronchitidách, angínách a jiných hrůzách. Vše zvládáme zaléčit sami. Během těch dvou let, co jsem si přečetla knihu Oprawme se, jsem stihla ,,nakazit,, tímto stylem stravování spoustu mých kamarádů a známých. Je krásné pak poslouchat, když vyprávějí, které léky díky tomu už nemusejí brát a jak se cítí zdraví a plní energie. Tento pocit, jsem jako laborantka v lékárně nezažila. Nikdy se mi nepovedlo pomoci tolika lidem, jako za poslední 2 roky.

****************************************************************